Symptotermální metoda je jednou z metod tzv. přirozené antikoncepce. Vychází ze znalostí fyzických procesů a projevů našeho těla a zohledňuje plodnost obou účastníků pohlavního styku.
Má kořeny v Německu. V Německu. To už samo o sobě předpokládá, že by to jako mohlo fungovat. Závěry mnoha studií, které její vznik doprovázely, tomu rozhodně nasvědčují.
Už od 19. století existují odborné publikace, které zkoumají plodnost žen. Ve 20. a 30. letech 20. století se tato otázka začala řešit mnohem více, protože mít 11–13 dětí přestalo být ideálem manželství. A stále se mezi odborníky řešilo, jak zjistit, kdy může dojít k početí. Existovalo mnoho metod. V 80. letech byl v Německu vyhlášen vládní program ověření tzv. přirozených metod plánování rodičovství na vědeckém základě. Zapojili se do něj šéfové ženských klinik po celém Německu a byli přizváni i odborníci z celého světa, z Francie, Anglie, Rakouska. Němci měli obrovskou výhodu v tom, že po roce 1980 se ženské procesy daly potvrdit laboratorně, protože byla vyvinuta ultrazvuková technika. A potvrdilo to, že opravdu tato německá metoda Sensiplan (symptotermálních metod existuje na světě více, proto německá dostala jméno) může velice dobře určit, kdy plodné období ženy začíná a kdy končí,“
Ludmila Lázničková
Pearl Index, což je vyjádření spolehlivosti, je při správném používání 0,4. Pro představu, hormonální antikoncepce má Pearl Index 0,3 a třeba takový kondom rovné 2. Tento údaj nám říká, kolik žen ze 100 otěhotnělo při používání dané metody během jednoho roku.
Jak symptotermální metoda funguje
Principem fungování metody je stanovení plodného a neplodného období v rámci každého jednoho našeho cyklu a to zjištěním, kdy došlo k ovulaci. Záměrně nepíšu ve výpočtu, protože se vždy vychází z aktuálních záznamů aktuálního cyklu. Každý náš cyklus je totiž naprosto jedinečný a nic neplatí univerzálně ani pro nás samotné, natož pro všechny ženy obecně.
Při styku v plodném období existuje jistá pravděpodobnost početí, se kterou je nutné počítat. Není zdaleka tak velká, jak si možná myslíš, ale existuje. Přestože je vajíčko po ovulaci schopno oplodnění jen zhruba 12-24 hodin, neznamená to, že jde otěhotnět jen ze sexu, který proběhl přesně v tomto časovém rozmezí. Spermie si na ni totiž můžou klíďo pár dní počkat. Jejich životnost v příznivém prostředí může být až týden!
Proto je při aplikování metody pro zachování její spolehlivosti (a tvého klidného spaní) doporučováno tzv. „respektování“ plodného období. Takhle user-friendly je pojmenováno pravidlo platící v každý plodný den a znamená jediné – žádný penis do vaginy.
Což každopádně nevylučuje strkat ho kamkoliv jinam a nebo se věnovat úplně jiným hrátkám, které můžou být naopak o to vynalézavější. Vše si navíc s partnerem vynahradíte právě v období neplodném, kdy k otěhotnění dojít nemůže, ani kdybyste nevylezli z postele třeba celý víkend. Bez jakékoliv další ochrany, omezování nebo přerušování all the time.
Samozřejmě toto pravidlo dodržovat nemusíš a pravda je, že zvlášť s blížící se ovulací to vyžaduje velkou míru sebeovládání. V tom případě je ale nutné chránit se jinak, ideálně nějakou bariérovou pomůckou jako kondom nebo pesar.
Plodná nebo neplodná?
Jak zjistím, kdy mám plodné a neplodné období? Jedním slovem – pozorováním. Pozorováním projevů našeho těla, které nám celkem jasně dává najevo, jak na tom právě je. Jen je potřeba jeho řeči rozumět. Tyto projevy si pak zapisujeme, ať už do papírové tabulky nebo appky v mobilu, abychom mohly sledovat jejich vývoj den za dnem.
Projevy, které pozorujeme, jsou dva:
O děložním hlenu jsme se rozepsaly už v článku Rozumíš svojí vagině? Není to nic jiného, než to, co pozoruješ v kalhotkách po většinu dní v měsíci. Mění se jen vzhled, konzistence a náš pocit.
Během menstruace jej většinou nepozorujeme. Vlivem hormonů se začne zhruba 7-10 dní před ovulací vytvářet hlen, který může být hustý, lepkavý, krémový, mléčný. S blížící se ovulací řídne, je tažný, průhledný, velmi kluzký a vlhký, často přirovnávaný k vaječnému bílku, někdy ale ani nepozorovatelný, jen ty mokré kalhotky! Tento hlen přímo volá po oplodnění, ovulace se blíží! Po ovulaci se hlen opět zahušťuje a obaluje děložní čípek neproniknutelnou obranou vrstvou (hlenová zátka), která se znovu uvolní až s příchodem další menstruace. Vše je individuální a je dobré si to odpozorovat sama na sobě. Každopádně přítomnost hlenu je úplně v pořádku a značí, že jsi zdravá žena. A taky značí, kdy jsi plodná zdravá žena, a kdy stále zdravá, ale zaručeně neplodná.
Při používání symptotermální metody hlen posuzujeme trojím způsobem:
Není vůbec potřeba jej vyhmatávat zevnitř pochvy, pro zhodnocení stačí to, co utkví na toaletním papíru při utírání.
Nevýhodou je, že na hlen působí spousta vnějších faktorů jako strava, onemocnění nebo stres. Je možné jej zaměnit s vytékajícím spermatem, s poševním sekretem, který je produkován žlázami při sexuálním vzrušení, těžko ho budeme charakterizovat při jakémkoliv onemocnění pochvy, které je doprovázeno výtokem. A proto je tady druhý ukazatel – bazální teplota.
Bazální teplota je teplota těla naměřená po dostatečně dlouhé době tělesného klidu – spánku. Měří se bezprostředně po probuzení a před jakoukoliv fyzickou aktivitou. Ovulace se totiž projevuje její výraznou změnou. Po uvolnění vajíčka z folikulu se z prasklého folikulu – nyní žlutého tělíska – začne ve velkém množství uvolňovat hormon progesteron, který mimo jiné bazální tělesnou teplotu skokově zvyšuje, a to o 0,2 až 0,5 °C. Měříme-li teplotu pravidelně každé ráno, tuto skutečnost v našich zápiscích rychle odhalíme.
Tělesnou teplotu ale samozřejmě taky ovlivňuje spousta vnitřních i vnějších vlivů. Aby nedocházelo ke zkreslování, má i toto měření svá pravidla:
Teplotu, čas měření i okolnosti zapisujeme do tabulky a ovulace na nás už vykoukne sama. Když pak její vývoj dáme dohromady s hlenovým příznakem, podle několika jednoduchých pravidel určíme, kdy začíná a končí plodné období. A zohledňují se i různé výjimky, jako například vynechání měření, nepravidelný režim, časté noční vstávání, sem tam nějaká párty, prostě počítá se s tím, že normálně žiješ a nejsou vždy ideální podmínky.
K měření ti stačí obyčejný bazální teploměr, skleněný nebo digitální. Někdy se pro větší přesnost doporučuje ten se zaokrouhlením na dvě desetinná místa, ale není to nutné.
Jako doplněk je možné sledovat ještě vzhled a polohu děložního čípku. Není to ale nezbytné a ani se to nedoporučuje, hlavně z důvodu zanesení nežádoucích návštěvníků do vaginy.
Nauč se číst ve svém cyklu
Jak jsme zmínily na začátku, symptotermální metoda je skvělá pro univerzálnost využití získaných záznamů:
A hlavně, najednou svému tělu naprosto porozumíš a postupem času se na něj tak napojíš, že tabulka bude jen takový pomocník. A být napojená sama na sebe, to je dovednost k nezaplacení.
Příručky, e-booky, živé nebo online kurzy symptotermální metody najdeš na:
Pokud tě ale přesto nijak neoslovila a prostě cítíš, že měření a tabulky nejsou nic pro tebe, pak doporučujeme e-book Moje antikoncepce. Moje volba, ve kterém najdeš jak ostatní druhy přirozené antikoncepce, tak kompletní přehled všech antikoncepčních metod a pomůcek aktuálně dostupných v České republice. Stačí si jen vybrat tu pravou pro tebe. 😉
Dobrý den. Četla jsem váš článek jak používat stm metodu v praxi ale chtěla bych se zeptat jak se tato metoda uplatňuje po vysazení antikoncepce.
Dobrý den Eliško, doporučujeme pořídit příručku od CENAP, kde jsou uvedena pravidla pro měření po vysazení antikoncepce: https://www.cenap.cz/product-page/p-t-pr%C5%AFvodce-symptoterm%C3%A1ln%C3%AD-metodou-z%C3%A1znamov%C3%A9-tabulky