Příběh: 3 roky se snažíme o dítě

V našem seznamu námětů na článek se tohle téma krčilo někde v dolní polovině a upřímně, chystaly jsme se k němu dospět tak nějak „chronologicky postupně“. Naše kamarádka, která se rozhodla sepsat a hlavně sdílet svůj příběh, jej ale posunula na přední příčky, a protože si moc vážíme její důvěry, dnešní úplňkový článek a prostor tady patří jí.


Jmenuji se Petra, je mi 32 let. Dlouho jsem přemýšlela nad tím, zda zveřejním svůj příběh. Nestydím se za to, každý má nějaké problémy. Ale myslím, že o tomhle je třeba mluvit nebo alespoň částečně vědět, čím člověk s takovými problémy musí procházet. Časem vás unaví dotazy typu: „Kdy budete mít mimčo?“, „Nesmíš na to tak myslet, ono to přijde samo.“, „Ty jsi silná, že to tak zvládáš, já bych to nezvládla.“, „Je to na hovno, to zvládnete.“ a podobně.

3 roky se snažíme o dítě. V jedné větě nejde sepsat, čím jsme si prošli, ale znám spoustu holek, které mají podobné problémy jako my.

9/2016

Začínáme se snažit o miminko. Neřeším ovulaci, prostě si říkám: „Vysadím prášky a půjde to.“ Ale nešlo. Antikoncepci jsem brala 12 let. Na pravidelné prohlídce u mého gynekologa zmiňuji problém s otěhotněním. Dle krve i ultrazvuku jsou mé výsledky v pořádku. Proto dostáváme žádanku na vyšetření spermiogramu. To ale nedopadlo moc dobře. Nasadili jsme léky, které nám doktor poradil na podporu pohyblivosti spermií. Další spermiogram už se lepšil, početí se ale stále nedařilo.

Spermiogram = mikroskopický rozbor ejakulátu získaného po 2 – 4denní sexuální abstinenci masturbací či zachycením při pohlavním styku do kondomu ze speciálního, spermie nepoškozujícího materiálu. Nízká kvalita spermií je v současnosti příčinou potíží s plodností ve více než 35 % případů.
2/2018

V únoru 2018 jsem začala cítit bolesti v podbřišku i mimo menstruaci. Říkala jsem si, že to nebude nic vážného, přece chodím pravidelně na kontroly. Bolesti se ale stupňovaly. Na gynekologii lékař během prohlídky, při které mně pouze prohmatal břicho, došel k závěru, že mám zánět močového měchýře. Zdálo se mně to divné, přece jen zánět močáku jsem měla už vícekrát a tyhle bolesti byly jiné.

Dostala jsem antibiotika, která ale nezabírala. Navštívila jsem proto svého praktického lékaře, aby mi ze vzorku moči zjistil, jestli opravdu zánět močového měchýře mám. Výsledky byly negativní, žádný zánět. Šla jsem teda ke gynekologovi znovu s tím, že jsem si nechala vyšetřit moč a žádný zánět v močovém měchýři nemám, ale bolesti nepřestávají. Jako bych se snad konečně dožádala pořádného vyšetření, doktor mi udělal ultrazvuk. Zjistil, že na levém vaječníku mám cystu o velikosti 6 x 4 cm. Nevěděla jsem, co na to říct. „Co bude teď, jde s tím něco udělat?“, zeptala jsem se. Odpověď zněla, že počkáme ještě měsíc, jestli cysta nepraskne a neodejde s menstruací. Neměla jsem sílu ani mluvit. Léčí mě na něco, co nemám a teď tohle? Musela jsem se zeptat: „ A co když nepraskne?“ „Pak bychom vám cystu odsáli. Banální operace.“

Odcházela jsem úplně rozhozená a začala jsem zjišťovat, jak se cysty zbavit. Na nějakých fórech jsem dohledala, že na prasknutí cysty je super kontryhelový čaj, vypila jsem ho snad 3 litry denně, jen ať cysta zmizí.

4/2018

Den D, kontrola u gynekologa, nedočkavost a naděje, že to třeba nebude tak zlé.

„Paní Jelínková, cysta nezmizela, budete muset na operaci. Máte také zvýšené hodnoty pro endometriózu, ale nemusíte se bát, tu určitě nemáte. Cystu odsajeme a za 2 dny budete zase doma.“

Endometrióza = onemocnění, při kterém se buňky endometria – sliznice děložní dutiny nacházejí i mimo dutinu děložní, např. ve vejcovodech, na vaječnících či jinde v těle. Tyto buňky reagují na hladiny pohlavních hormonů stejně jako ty v děloze. V době menstruace krvácejí, dochází k rozvoji chronických zánětů, způsobují srůsty, napadají ostatní orgány.  Endometrióza je nejčastější gynekologické onemocnění žen v reprodukčním věku. Neexistují na ni léky. Ložiska se odstraní laparoskopicky a/nebo je nasazena hormonální léčba, která vyblokuje menstruaci (navodí umělý přechod), pokud je k tomu vhodná situace, doporučuje se brzké otěhotnění.

A teď to nejdůležitější – jak ji poznáš? Příznakem je extrémně bolestivá menstruace, dlouhodobé bolesti v podbřišku mimo menstruaci, bolesti při pohlavním styku, může se objevovat krev v moči.

„Říkal banální operace, uklidni se!“, utěšovala jsem se v duchu. „Ty vole, tak jdu na to, bože, ať to přežiju.“

Jsem na sále, všichni kolem mě pobíhají, začínám mít strach. Mé myšlenky směřují do nebe, za tatínkem. Říkám si, kdyby se něco nepovedlo, mám tam jeho. Začnou mně téct slzy po tváři, ne proto, že jsem na sále, ale proto, že mně strašně chybí.

Sestřička mě vezme za ruku a řekne, ať nepláču. Pomalu usínám.

Po operaci se dozvídám, že nakonec až tak banální nebyla. Spíš naopak. Byla mně zjištěna endometrióza IV. stupně (V. stupeň je nejvyšší). Celý levý vaječník s vejcovodem jsem měla prorostlý srůsty, nedalo se nic dělat, znělo z úst lékařů. Oboje mi při této operaci odebrali.

Cítila jsem zlost na doktora! Jdu k němu s bolestmi a on mě ani nevyšetří a předepíše léky na zánět močového měchýře. Na endometriózu mě upozornil 3 dny před operací a já v domnění, že mám banální cystu piju kontryhelové čaje, které ještě endometriózu a růst podporují.

Po operaci jsem proto začala na tři měsíce brát Visanne, hormonální preparát, který v těle navodí umělý přechod. Stavy, kdy je ti na omdlení, návaly horka i nevolnosti byly v tu chvíli celkem fajn, když konečně nebolelo břicho. Ale co si budeme povídat, tohle už mně taky začalo vadit, proto jsme se rozhodli zkusit druhou možnost, jak se vyléčit – otěhotnění. A vzhledem k tomu, že přirozenou cestou se nám doteď nedařilo, navštívili jsme reprodukční centrum v Brně.

7/2018

První klinika, první zkušenost s IVF.

IVF = in vitro fertilizace, oplodnění ve zkumavce. Ke spojení vajíčka a spermie dochází mimo tělo matky. Takto vzniklé embryo nebo embrya jsou poté vložena do dělohy. Druhý způsob umělého oplodnění je jednodušší IUI = intrauterinní inseminace. Během této procedury je mužské sperma dopraveno lékařským nástrojem přímo do děložního krčku, dělohy nebo vejcovodů.
Kolotoč s hormonálními injekcemi do břicha, hlídat si přesný čas, další léky na podporu růstu sliznice.

Ženská na hormonech, nic příjemného pro chlapa.

Čas strávený na klinice, hlídání, zda vajíčka správně rostou. Před odběrem se chodí na ultrazvuky, aby se případně zvýšil počet hormonů, aby všechna vajíčka dorostla do správných velikostí. Ideálně 18 – 21 mm. Když jsou menší, vajíčka nejsou zralá a ty, která mají víc jak 21 mm, můžou naopak prasknout a už se nebudou moci použít. Odběr vajíček probíhá v narkóze. Kvůli chybějícímu vaječníku mám problém s dostatečným počtem. Zdravá žena má 20 – 30 vhodných vajíček. Já jich měla 5. Oplodnili se 3, potom pětidenní kultivace a ty počítáš čas, spíše minutu po minutě, jestli do posledního dne vydrží alespoň 1 embryjko, které ti zavedou. Vydrželo jedno, díky bohu, mám radost. Bohužel z toho nakonec bylo jen biochemické těhotenství, embryo se přestalo se vyvíjet.

Biochemické těhotenství = stav, kdy má žena pozitivní těhotenský test z moči nebo krve, ale těhotenství skončí dříve, než je prokázáno ultrazvukovým vyšetřením.
Psychika v prdeli, no nic, zkusíme jinou kliniku, třeba pomůžou tam…

1/2019

Druhá klinika, druhé kolo IVF, opět injekce do břicha, hormony, chlap už si zvykl. Aspoň nějaké pozitivum.
Paní doktorka ale nějak zapomněla, že mně dává vyšší dávky hormonů pro stimulaci než je v normě. Standardně se dává mezi 50 – 270 jednotkami, já dostala 400.
Mimo to, že jsem měla 5 vajíček a žádné z důvodu jejich nedostatečné zralosti neoplodnili, jsem po odběru skončila s neskutečnými bolestmi v nemocnici. Bolesti, při kterých máte chuť ani nedýchat, natož chodit. Lezla jsem po čtyřech, abych si mohla dát alespoň oblečení.

Od března jsem proto znovu brala léky na vyvolání umělého přechodu, aby se mně uklidnila endometrióza, protože při píchání injekcí (stimulaci) se nezvětšuje jenom počet vajíček, ale i endometrióza a srůsty v těle.

6/2019

Třetí klinika, třetí IVF. Už aspoň vím, co mě čeká. Pan doktor si je vědom, co mám za sebou, konečně mám pocit, že je někdo férový a řekne vše na rovinu. Chlap už ví, do čeho jde a je připraven na vlnu emocí.

Doktor chce ode mě 8 vajíček. „Já měla vždy maximálně 5. „No, kdyžtak zbylé 3 koupím v Kauflandu v akci“, odvětím s úsměvem.
Při ultrazvuku mám 6 kousků, ale jestli všechna budou zdravá, to se zjistí až po odběru.
Mám po odběru, jsem nervózní, modlím se alespoň za 3 kousky. Přišel doktor se slovy: „Tak paní Jelínková, 8 zralých vajíček.“ Mám pocit, že jsem ještě pod vlivem narkózy, tak mu říkám: „Prosím? Mně by stačily i 4 kousky.“
„Ne, opravdu 8 zralých vajíček.“ Po příjemném šoku se modlím, aby se jich podařilo oplodnit co nejvíc.

V den odběru byl na klinice i nějaký pán z Francie, takový roztomilý černoch. V duchu mně proběhne: „Proboha, ať nezamění spermie!“ 😀

Volám druhý den a nevěřím vlastním uším: „Tak máte oplodněných všech 8.“ Následuje další čekání, kolik jich vydrží do 3. dne.

Na vložení se může jít buď 3. nebo 5. den. Chci zkusit změnu, takže jdeme na ET (=embryo transfer) už 3. den. Bohužel, embryjko to vzdalo a nevydrželo.

ET = vložení čerstvého embrya do 5 dnů od oplodnění. Předchází mu hormonální stimulace.
Nevadí, říkám si v duchu, máme tam další kousky. Zamrazili pouze ty nejlepší, takže máme 3 „sněhuláčky“.

8/2019

KET (=kryo embryo transfer), smíšené pocity, vyjde to? Mám jíst ten ananas na zlepšení sliznice? A co ten vývar? Holky psaly, že to pomáhá. Kašlu na to, teď nebudu brát nic, uvidíme.

KET = vložení zamraženého embrya. Nepředchází mu hormonální stimulace a odběr vajíček, tedy aplikace injekcí a celková anestezie. Embrya mohou být kryokonzervována teoreticky nekonečně dlouho. Úspěšnost je o něco nižší než z tzv. čerstvého cyklu (IVF+ET).
Uběhl týden. Jdu do šuplíku a kouká na mě těhotenský test. Ty jo, na klinice říkali až za 2 týdny. To nedám, on na mě čumí a říká: „Udělej si mě“. Tak jo, jdu na to.
Je to tam // Můj první pozitivní těhotenský test v životě. Jdu se podívat ještě za půl hodiny, jestli někam neutekl, pořád tam je. Ukápla i slzička, ale stále jsem se neradovala na maximum, přece jen nic není jisté.

Další těhotenské testy pozitivní, super, tak šup na krev kvůli hodnotě hCG.

Hormon hCG (lidský choriogonadotropin) se začíná v těle tvořit ve chvíli, kdy se embryo zahnízdí v děložní sliznici. K zahnízdění dochází zhruba týden po oplodnění a hladina hCG v těle od této chvíle postupně roste.
Hodnota 50, no lepší než 0. Něco se děje. Uvidíme, jaká bude hodnota ob den, to by měla být alespoň 2 x vyšší.

Sakra, jen 75. Za další dva dny 121, pak 245. To není dobré. Naděje ale umírá poslední. Za týden jdu na krev znovu a hodnota 845 napovídá, že ještě není vše ztraceno.

Za dva dny jedeme na ultrazvuk na kliniku, doktor moc optimistický není. Hodnota nestoupá, jak má, bude to prý neprosperující těhotenství. Jdeme se mrknout, jak to vypadá na ultrazvuku. Doktor kouká, já koukám, přítel kouká, něco tam bliká. „No tak to jsem nečekal“, konstatuje doktor. „Co jste nečekal?“ zeptám se. „No srdíčko.“… „Vidíte, tady to blikající, to je srdíčko.“ Klepe se mně hlas, rozdýchávám to, volám na Martina: „Pojď sem.“

Máme tři možnosti: 1. srdíčko přestane tlouct – zamlklé těhotenství, 2. potratím 3. vše bude ok. Špatné varianty 70 %, že to dopadne dobře 30 %. A další týden čekání.

Po týdnu jedeme na kliniku, mám strach co bude, je tam ještě mimi nebo už ne? Bohužel, na ultrazvuku jsme bez srdíčka, ani náznak plodovky. Pro kontrolu mi berou ještě krev na hCG s tím, že pokud budou hodnoty nízké, což by měly být, tak to necháme na samovolný potrat, pokud by byly vyšší, což by být neměly, tak revize. Pomalu se smiřuju s tím, že to nedopadlo.

Revize dělohy = gynekologický zákrok, při kterém je chirurgicky odstraněna sliznice dutiny děložní a vyčištěna děloha. Operace je prováděna v celkové anestezii pochvou, přes kanál děložního hrdla. Zpravidla vždy souvisí s porodem nebo potratem.
Odpoledne si volám sestřičce na výsledky krve. „Tak máte tu hodnotu 3 045.“ Obratem volám lékaři hodnotu.
„Okamžitě vše vysadit, je to divné, to se mně nelíbí, ta hodnota neměla být tak vysoká. Za dva dny půjdete na revizi.“
Trochu mě vyděsil, ale říkám si: „Dobře, bude revize.“ Už aspoň vím, na čem jsme a za 6 týdnů můžeme zkusit další „pokus“.

Před revizí opět ultrazvuk a doktor dost znejistěl. Není si jistý, jestli minulý týden viděl opravdu srdíčko. Při tak vysokých hodnotách hCG by v děloze mělo jít něco vidět. Začíná mě strašit s mimoděložním těhotenstvím.

9/2019

Podstupuju revizi, vše z dělohy odsáli, výsledky za 10 dnů. Při bolesti okamžitě do nemocnice. Pokud přežiju víkend, v pondělí jdu na krev a budu se modlit, aby hCG šlo dolů, pokud půjde nahoru nebo bude stejné, je pravděpodobné, že embryjko doplulo do vejcovodu a tam hrozí prasknutí, krev do břicha a v nejhorším případě i smrt. To jsou vyhlídky.

Den na to mě k večeru začíná pobolívat břicho na pravé straně, kde mám vejcovod. Mám fakt strach, proto jedu do nemocnice. Doufám, že se jen mrknou, že je to v pořádku a pojedu domů. „Tak si tady poležíte alespoň 3 – 4 dny, tohle se musí hlídat“, zní z úst lékaře. „No doprdele, to jsem fakt potřebovala“, řeknu si v duchu.

Vzali mně krev, ještě večer po půlnoci za mnou přišel primář a říká, že hCG kleslo na 536, mám obrovskou radost, mimoděložní by to tedy nemělo být. „No, ale máme tu zánět, takže nasadíme antibiotika.“ „Já mám fakt všechno“, řeknu si nahlas.

V nemocnici jsem aspoň nabrala trochu síly a srovnala si myšlenky, protože na další pokus KET chci být opravdu připravená. Pro normální holky, kterým se podaří otěhotnět hned, musí znít to „opravdu připravená“ k smíchu. Ale pro ty, které tohle podstupují, však vy víte, že to není jen tak a příprava je opravdu důležitá.

Po 3 dnech mě propustili domů, zánět pořád mám, proto dostávám ještě antibiotika s sebou.

11. 9. 2019

Dnes jsem přesně týden po revizi. Za ten týden jsem se musela dát do pohody, nepřemýšlet nad tím víc, než je zdrávo. Bolí to a moc, ale věřím, že když něco člověk opravdu chce a jde si za tím, tak se mu to splní, ať už to trvá den, týden, rok, 5 let, budeme doufat, že i nám to vyjde.

A víte co? Já to vím, že to vyjde, musí, už kvůli mému strážnému andělovi – tátovi.

Takže budeme čekat a doufat v lepší zítřky, že i na nás se usměje štěstí s miminkem a celá ta cesta, kterou procházíme, bude stát za to.

Taková je ve zkratce moje zkušenost. A to nepíšu o psychice, o penězích a celkově, že i tomu partnerskému životu to dává zabrat.
A holky, co máte podobnou zkušenost. Život je někdy boj, ale bojujte. Chce se vám brečet? Vybrečte se. Chcete být zavřená v pokoji? Zavřete se tam. Dělejte to, co je vám nejpříjemnější a hlavně, buďte v pohodě. Psychika je totiž základ úspěchu.


A co tvoje cesta? Máš zážitek nebo zkušenost, která pro tebe byla významná, ať už v dobrém či zlém, kterou bys ráda sdílela? Přidej se do clubu PEACHES, napiš svůj příběh a poděl se s ostatními. Jestli už to bude varování, čemu se vyhnout nebo naopak doporučení, co ti pomohlo, je možné, že zrovna ty ukážeš směr, kudy se vydat, některé další z nás.

Inspirující a podporující. Časoprostor pro všechny hledající. Milující relevantní data vedoucí ke kvalifikovanému a svobodnému rozhodnutí. Respektující, protože se nikdy nenajdou dvě totožné. Proměňující se v různých fázích svého cyklu vývoje. Využívající v úměrné míře vymoženosti světa. Nebojící se jiného pohledu pod sukni. Uvědomující si, jak podstatné pro život vše dohromady je. Pod sukni nám Peaches se můžeš podívat zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Svěřuješ nám své osobní údaje a my PEACHES ti garantujeme, že budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů